Sobota pátého týdne doby postní

Další nesmyslné tajemství štěstí: „Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví.“ (Doslova: Blaze mírným…) Pokud něco naznačuje, jak jsou zbožní lidé mimo kontakt se skutečným světem, musí se to vymezit.

Mírní dovolují silným, aby po nich šlapali. Nenásilí může být nádherným, hrdinským ideálem, ale neporazí zlo. Země, kterou mírní zdědí je pustina, kterou jejich násilník opustil, protože z ní už nic nedokáže vytěžit. Co toto blahoslavenství znamená ve skutečném světě?

Často jsem o tom přemýšlel, zatímco jsem navštěvoval země prošpikované politikou, finanční korupcí a dlouhodobým násilím. Často se zdá, že národní povahou není nic kromě korupce a násilí. Ale může být také evidentně jemné a velkorysé, nacházející toho ke slavení (v životě) více než využívání a krádeže. Mírnost (pokud je to co znamená) se zdá jako učinit se nebezpečně zranitelným vůči těm, kdo jsou bezcitní a sobečtí.

A „zdědit zemi za dědictví“? Možná je to klíč k pochopení mírnosti. Nevlastnit či dobývat, ale zdědit. Dědíme věci po smrti. Přicházejí k nám z vůle předchozího majitele prostřednictvím příbuzenské linie. Mírní prošli stezkou smrti. To co zdědí (zemi), se může zdát jako stejné i těm, kteří dosud nezemřeli. Ale pro ty, kdo zemřeli a vešli do své dědičnosti, země nejen vypadá, ale je zcela odlišná.

Říká se, že první bílí osadníci v Austrálii zjistili, že je velmi snadné vzít půdu domorodým lidem, protože domorodci, neměli pocit osobního vlastnictví. Zdálo se nemyslitelné vlastnit půdu, protože půda a lidé se vlastní navzájem.

Čemu mírní zemřeli nebo (snad v některých případech) co mírní nikdy nepoznali? Musí to být právě postoje a chování, které činí mírné zranitelnými – pýcha, chamtivost, žárlivost, kamenné srdce, touha po násilí. To jsou všechny věci, které udržují válku v Sýrii a které jdou proti všem důvodům a navzdory úsilí dobrých vyjednavačů a samozřejmě bez ohledu na mrtvé, zmrzačené, na ty bez domova a uprchlíky.

Města jsou osvobozena, ale stali se v tomto průběhu neobyvatelnými. Ti, kteří jednou budou dědit a obnoví civilizaci, budou muset zemřít sebedestruktivitou těch, kteří zneužívají mírných, protože vidí pouze slabost.

Myslete na to, když uvažujete, jak Ježíš procházel umučením a dal lidstvu nový pohled na zemi – vizi, která stále bojuje.