Jak se na meditaci připravujeme?

Vydáno: 16/5/2018

John Main znovuobjevil meditaci, věrné opakování modlitební fráze které nás vede do ticha ‚čisté modlitby‘. Nalezl ji ke své veliké radosti ve spisech raného křesťanského mnicha ze 4. století Jana Kassiána, které seděl u nohou mnoha křesťanských poustevníků v egyptské poušti té doby aby se naučil o modlitbě a o vedení autentického křesťanského života. Kasián zdůrazňoval, že tato praxe vede do ticha ‚čisté‘ modlitby, kontemplativní modlitby beze slov a obrazů… „Mysl tak vyhazuje a zatlačuje bohatou a rozsáhlou masu všech myšlenek a omezuje sebe sama na chudobu jediného verše.“ Pokračuje zdůrazněním důležitosti mantry: „Tato mantra musí být neustále ve tvém srdci. Když jdeš spát, ať neustále říká tento verš, až jím budeš tvarován a zvykneš si ji opakovat i ve spánku.“

Věrné opakování modlitební fráze, jako naše říkání slova, není ovšem tak jednoduché, jak se zdá. Na tuto dobu je třeba se připravit. Nelze očekávat, že se plně soustředíme na svoji modlitbu bez přípravy. Když se Johna Maina ptali, jak bychom se měli na meditaci připravovat, řekl: „mnoha laskavými skutky“. Musíme být ve správném zarámování mysli. Snažit se meditovat po horké hádce s někým opravdu nebude fungovat, že? Náš každodenní život a modlitba nejsou rozděleny: „Jak žiješ, tak se modlíš“, říkala často opakované úsloví prvotních křesťanů.

Ve světě, ve kterém žijeme, jsou naše životy spíše hektické a plné stresu. Pokud zjistíme, že jsme opravdu velmi unaveni, mohlo by být doporučeníhodné zdřímnout si krátce předtím, než jdeme do meditační skupiny. Pár jógových protažení, pohyby Tai Chi také pomohou dát energii do pohybu. Jinak se to, co budeme dělat, stane ‚svatým klimbáním‘ a to je taky v pořádku, jak řekl kdysi Laurence Freeman: „Bůh nám dává, co potřebujeme“. Často je to ovšem doprovázeno sladkým zvukem chrápání. Chrápání a ostatní zvuky které se při meditaci objeví, mohou být vlastně v naší praxi užitečné. Učí nás zaznamenávat zvuky, uznat je a pak se od nich odpojit, jemně se vrátit a zaměřit se na svoje slovo. Zvuky nás všeobecně neruší, pokud jimi nejsme podrážděni. Prostě je třeba je přijmout – tak to má být. Bez posuzovaní, bez kritizování.

Zásadním úkolem při meditaci je ‚říkat svoje slovo‘. Potřebujeme pozornost zaměřenou na svoji mantru. Slovo doporučené Johnem Mainem je ‚maranatha‘. Je to jedna z nejstarších křesťanských modliteb v aramejštině – jazyku, kterým mluvil Ježíš. Kdykoli tě tvoje myšlenky rozruší, jen svoji mysl jemně vrať zpátky ke slovu. Někteří lidé zjišťují, že jim pomáhá nechat slovo vznášet se na dechu, ale pokud to vyvolává roztržitost, prostě se zaměř na svoje slovo a říkej je rychlostí odpovídající tvému bytí.

Kim Nataraja
přel. Jindřich Kotvrda
Z archivu týdenní nauky rok 1, dopis 5