Pondělí Svatého týdne

Hned po temné a patrně nechtěné scéně, Jidáš prodává svého učitele za peníze, a Ježíš poučuje učedníky, aby připravili beránka, kterého bude jíst s nimi (pesach). Tato oslava rodiny, přátelství a solidarity s minulostí bude zahrnovat i zrádce. Co by se říkalo o Ježíšovi, jako učiteli, kdyby byl Jidáš vyloučen?

Tato výměna mezi Ježíšem a učedníky týkající se přípravy pesachového jídla, aby bylo oslaveno v Jeruzalémně, je poměrně detailní. Říká jim, co chce udělat a koho a kde naleznou - horní pokoj s lehátkami a polštáři: středo-východní jídelní prostor k ležení, nikoli quattrocentický stůl Leonarda da Vinciho. Máme z toho dojem, že aktivně připravoval to, co se mu mělo stát. Někteří lidé, kteří věděli, že zemřou a přijali to, přestali být oběťmi své smrtelnosti. Z nemocničního pokoje, či ložnice, kde umřou, se začnou více zajímat o druhé než o sebe. Smrt se stává více než osobním, hrozivým skonem, ale chodbou pro skupinu lidí hluboce spojených pouty lásky a víry. A kdekoli je láska a věrnost, tam nikdy není daleko k naději.

Horní pokoj (později nazývaný večeřadlo) není jen propůjčená hala, ale komunitní prostor. Tradice říká, že je to pokoj, kde se učedníci shromáždili v den vzkříšení a později na letnice. Není to virtuální komunita (jak jsme to pochopili), ale je fyzicky propojená a ztotožněná s určitým prostorem. Nějako jako Bonnevaux (čím dál více pro naši komunitu), prostor, který je cítit plný živoucí přítomnosti.

Společné jídlo (které se stalo Eucharistií) bylo zamýšleno jako radostné shromáždění; ale stín je na něj vržen vědomím blížící se zrady. Staří církevní otcové souhlasili s tím, že Jidáš vzal chleba a víno spolu s ostatními. Je to důležitý detail, protože to ukazuje, že ten stín v nás (a temnota ve světě před a po) je absorbován samým světlem, které se snaží blokovat. To, co vypadá jako protiklad (jako ti kteří vylučují lidi od Eucharistie) se pak stává paradoxem, ve kterém dochází k proměně a k realizaci skutečnosti.

Toto je moje tělo: toto je má krev. Dvě řecká slova s jasným, překrývajícím se smyslem poukazující na dar, který on činí. Sarx (maso), soma (tělo). Pokud myslel sarx, byl by to poněkud příšerný dar (kanibalismus), o kterém si mnozí lidé mysleli, že ho křesťané skutečně praktikují. Ale soma znamená celé vtělené já. Pokud žena dostane znepokojivé výsledky svých krevních testů, její rodina neobjímá pouze její tělo, ale jí celou. Bolest těla je ulehčena láskou zakoušenou v těle. Dokonalé břišní svaly a bicepsy mohou být přitažlivým obalem našeho já; ale my milujeme celou ztělesněnou osobu, i když ztratí hlas či nabere na váze.

Před fyzickým a duševním utrpením, na které se připravoval, se jich dotknul, jak říká Leonard Cohen, svým “dokonalým tělem” a ještě víc, zahrnul je v něm.