Čtvrtek 5. postního týdne

V neděli pozdě odpoledne, po italské národní konferenci jsem kráčel Římem. Zlaté světlo koupalo každého, návštěvníky, místní, imigranty, muže oblečené za setníky kvůli fotkám s turisty. Totéž světlo omývalo vrstevnaté zdi, které ukazovaly mnoho vrstev minulosti, zbytky pilířů kdysi pyšných chrámů a císařská fóra, skromné kostely ze 4. století, Andělský hrad, středověkou pevnost s nouzovými únikovými cestami do Vatikánu pro obléhané papeže z rodu Medici, PizzaHut, výlohy Gucci a obchody se suvenýry, i pouličního prodavače, který si vzal ode mě čtyři eura za pytlík ořechů.

...on dává svému slunci svítit na zlé i dobré Mt 5,45

Když cítíme, že jsme zahrnuti do tance bytí, v němž nikdo a nic není úmyslně vyloučeno, pak zakoušíme pokoj. Dokonce i v utrpení a nespravedlnosti, když není nic vyloučeno, může převládnout pokoj. Je to pokoj mimo chápání, ne ten, který dává svět.

Nedávné obrazy vražd civilistů na Ukrajině poslaly ledový, hnusný šok procházející mnou i ženami a muži kdekoli a nešťastnými dětmi, které musely pochopit, že to nejsou obrázky z filmu. Skuteční lidé jsou schopní tohle udělat. Brzy se vynořuje otázka: Jak můžeme začlenit tento druh lidského zlého chování a lidi za to zodpovědné do jedné skutečnosti, omývané nestranným a stejným světlem Božím?

Protože je to tatáž skutečnost, v níž nevinný člověk sjednocený s Bohem mohl být falešně obžalován, falešně souzen a odsouzen a až příliš skutečně podstoupil smrtelné mučení? Vysoko na zdi cely pod operačními sály Dr Mengeleho v Osvětimi jsem viděl vypálenou kresbu Krista na kříži. Byl to začátek odpovědi na otázku „kde byl Bůh, když se páchaly tato zvěrstva?“

Skutečnost není chladně objektivní. Nikdy se nekomunikuje lépe, než soucitem. Pravda není matematická. Když je obrácena na všechny druhy falše, nakonec vystaví a rozpustí jejich neskutečnost.

Ježíš říkal, že jeho Otec je jako světlo slunce svítící na dobré i na zlé. Neřekl, že zlí a dobří reagují na světlo stejným způsobem.

Protože nás to přesvědčuje o soucitu, úplné jednotě skutečnosti, v současnosti má meditace potenciál být vlnou přinášející do světa pokoj.

Laurence Freeman

přel. Jindřich Kotvrda