Moc ticha
Podstatou meditace je klid a ticho. Ticho je jak vnější, tak i vnitřní. Vnější ticho se v našem dnešním světě těžko hledá. Média nás bombardují trivialitami a roztržitostmi. Erich Fromm píše velmi pěkně ve své knize ‚Psychoanalýza a náboženství‘: „Máme ty nejúžasnější možnosti komunikace tiskem, rádiem a televizí (člověk by dnes doplnil internet), a denně jsme krmeni nesmysly, které by byly pro inteligenci malých dětí urážlivé, pokud by jí nebyly odkojeny.“
Jsme obklopováni hlukem a natolik jsme si na to zvykli, že se nám zdá nepřítomnost hluku divná a nezvyklá, a tedy i ohrožující. Potřebujeme najít odvahu vytvářet kapsy vnějšího ticha během svého dne, mimo naše doby meditace, kdy s druhými nemluvíme, ať už osobně nebo na telefonu, kdy neposloucháme rádio, televizi nebo hudbu. Měj odvahu vypnout rádio, vypnout telefon a ponořit se do ticha! Udělej to zvláště v hodině nebo půlhodině vedoucí k meditaci.
Důležitá je příprava před modlitbou/meditací. Nemůžeme očekávat, že budeme sedět a meditovat a zklidníme mysl, pokud jsme předtím byli zapojeni do rozhovoru – ať už bouřlivého nebo klidného – sledovali televizi nebo poslouchali rádio. Předtím než usedneme, musíme zařadit chvíli vnějšího ticha.
Ať už naše duše přemítala před časem modlitby (meditace) o čemkoli, nevyhnutelně nám to vyvstane, když se modlíme, je to výsledek činnosti paměti. Musíme se tedy připravit před dobou modlitby, abychom byli osobami, kterými chceme být - plnými modlitby. (Jan Kasián)
Prvním krokem v meditaci je tedy aktivně se utéci do ticha tak, že necháme odejít vnější hluky, že se stahujeme ode všech smyslových vjemů: „Mysl nevyrušovaná vnějšími věcmi a nerozptylovaná smysly se vrací k sobě.“ (Sv. Basil)
Klidným sezením a soustředěním na svoji mantru si dovolujeme uvědomovat si ticho žijící v Jádru našeho bytí. Toto ticho není jen absencí hluku, chyběním zvuků, ale tvořivou energií dovolující nám stávat se ‚pro-aktivními‘ na základně našich vlastních tvořivých pohnutek, spíše než 'reaktivními‘ na vnější podněty.
Vnitřní ticho vytváří uvědomění, které ve svém každodenním životě postrádáme. „Ticho spočívá v opravdové plné pozornosti vůči tomu, kým jsme a kde jsme a co se děje v nás uvnitř i vně… jde o to být pokojně pozorný, nikoli rozpačitý, ale prostě pozorný, bdělý.“ (Laurence Freeman)
Klidné sezení v tichu také vytváří základ pro stabilitu, stání na pevné zemi, v duchovním a psychologickém zakořenění. Je to zakořenění přetrvávající nejen během trvání meditačního sezení, ale stává se postojem mysli. To promění tvůj život a dovolí ti trvale konat zprostřed hlubokého ticha v jádru tvého bytí, našeho místa setkávání s Bohem.
Kim Nataraja
přel. Jindřich Kotvrda
z archívu týdenní nauky, rok 1, dopis 24